Další neděle další výlet. V sobotu jsem si řekla že by nemuselo být špatné vyrazit konečně na Čebínku rozhlednu nad Čebínem který se nachází kousek severozápadně od Brna. A protože se dva moji kamarádi Ilicz a Lillien rozhodli že se přidají vyrazili jsme.

Vyjeli jsme vlakem v 9:57 z brněnského hlavního nádraží v 10:27 jsme vystoupili v Čebíně a od nádraží jsme se dali po žluté značce - tahle značka není zatím v mapách značená dozvěděla jsem se o ní v podstatě náhodou při pročítání poznámek k turistické známce kterou Čebínka má. Prošli jsme v podstatě celou obcí kolem hřiště restaurace Čebínka a kostela sv. Jiří a pak od rozcestí vzhůru do kopce na rozhlednu.

Zanedlouho jsme byli u rozhledny která už byla otevřená - není otevřena příliš často od dubna do října o sobotách a nedělích od 11 do 17 hodin a to jen za pěkného počasí. Koupili jsme si vstupenky (dospělácká stojí 10,- Kč dětská 5,- Kč) - a já jsem se rozhodla že zkusím nahoru na rozhlednu vylézt. Což je u mě věc takřka nevídaná protože mám děs a hrůzu z hloubek. A tahle rozhledna je navíc stožárovitého typu s mřížkovanými schody které ji zvenku obtáčejí kolem dokola. Prostě a jednoduše - nic pro člověka který se bojí hloubek. Nahoře na vyhlídkové plošině navíc foukal celkem silný vítr který celou rozhlednou kolébal.

Z rozhledny je krásný výhled - prý je možné za opravdu dobrého počasí vidět i Kralický Sněžník. Navíc jsou rozhledy nahoře popsané takže víte kam se koukáte.

Když jsme slezli z rozhledny vydali jsme se lesem z kopce dolů - chtěli jsme dojít dolů tak abychom mohli doťapkat pěšky do Kuřimi. A tak jsme se po chvilkovém prodírání křovím slezli z kopce - a ocitli jsme se v areálu čebínské vápenky. Nastala otázka jak se dostat ven? Nikudy to nešlo všude plot - až jsme došli na vrátnici a požádali vrátného jestli by nám otevřel vrata. Měl z nás celkem srandu takže nám je otevřel bez problému...

Pak jsme ušli kousek po silnici asi po 300 metrech jsme odbočili doprava mezi pole kolem cvičáku a koně na skládce (ano ten kůň měl výběh který vypadal jako skládka) jsme šli dál a dál mezi poli pak podél dráhy. Po levé straně jsme měli Zlobici což je přírodní rezervace na kopci nad Kuřimí. Po chvilce jsme se ocitli v zahrádkářské kolonii u Kuřimi prošli jsme jí a kolem rybníka na nádraží.

Celá trasa měřila asi 8 kilometrů krom stoupání na rozhlednu a klesání z rozhledny se jde celou dobu po rovině. Cesta z rozhledny do Kuřimi není značená což je z mého pohledu celkem velká škoda - určitě by se našla pěkná cesta.