www.turistickyweb.cz
jméno: heslo: Zapomněl/a jsem heslo

Trenckova rokle a její vodopády - v zimě

1 2 3 4 5

Jara Jara
Zápisky | Profil
 
Lokalita: Jižní Morava vloženo: 3.01.2008
Komentářů: 0 | Průběžné hodnocení: 2.33 - hodnoceno 3x | shlédnuto: 77339x

foto1

Východ slunce

foto1

Detail

foto1

První zmrzlé kaskády

Zobrazit všechny snímky >

Dnes nás čeká cesta do Trenckovi rokle do míst kam nás turistické značky nedovedou ale navštívit tato místa za to stojí. Trenckovou roklí protéká malý potůček jenž se vlévá do řeky Loučky. Pramení kousek od Drahonína a jeho délka není ani kilometr vlastně nemá ani název (alespoň jsem ho nikde nedohledal). I když se zdá že je tento potůček naprosto nezajímavý tak opak je pravdou. Ve spodní části toku tvoří skupinu kaskád a vodopádů přičemž ten nejvyšší má 8m. V létě zde je k vidění mnoho horských druhů rostlin - horské mechy alpské kapradiny a jiné. Podle mnohých toto místo připomíná Slovenský ráj. Nejdříve se ale na toto místo musíme dostat.

Vyrážíme brzy ráno jednak díky jedinému rannímu autobusovému spojení z Tišnova do Drahonína a pak také proto že se stmívá brzo. Počátečním bodem trasy tedy bude vesnička Drahonín z které je to do rokle nejblíž. Slunce teprve vychází a tak můžeme pozorovat různé krásné scenérie při ranním svítání. Nabíráme přibližný směr k rokli s tím že přesně ani nevíme kde se vodopády nalézají. Po přejítí polí se dostáváme do lesa kde scházíme k potoku a poměrně náročným teréném (především teď v zimě) se po proudu dostáváme dál a dál. Občas odbočíme výš s tím že máme potok stále na dohled. Pár hezkých kořenů z kterých visí rampouchy mechy a lišejníky zapadlé sněhem sice oko potěší ale čekáme na něco jiného.

První kaskády jsou už ale vidět. Potok plný rampouchů a ledu dává tušit že vodopády budou stát za to. O pár desítek metrů dál tomu tak skutečně je potok jako by končí a dolů je asi třímetrový sráz. Vodopád obejdeme a sejdeme níž tady se nachází malý dřevěný srub. Zároveň také malá lávka přes potok a vidět je cesta s dřevěným zábradlím vedoucí dál zatím netušíme kam. Zároveň ale od této lávky vede prošlapaná cestička k vodopádu. Velikost tohoto vodopádu je asi 3m ten osmimetrový bude až později. Půjdeme tedy nahoru po cestě se zábradlím. Docházíme k dalšímu zvláštně umístěnému srubu. na výběr máme jít doleva nebo doprava vydáváme se vlevo čekajíc na ten větší vodopád. Vlevo vidíme stále potok a jeho další zamrzlou kaskádu bohužel (alespoň teď v zimě) nepřístupnou. Cesta se zdá býti čím dál více nebezpečná skála díky sněhu trochu klouže naštěstí zde je lano ukotvené ve skále. A konečně nacházíme ten ještě větší vodopád. Je sevřen mezi skalami a rozdělen na dvě části horní a dolní. Na fotografii obě části vyniknou spíše v létě nicméně samotný pohled na něj je v zimě možná ještě zajímavější.

Na samotný závěr o vodopádech a Trenckově rokli pověst. Za dob Marie Terezie Rakousko-Uhersko bránilo před napadením Turky vojsko pandurů pod vedením barona Františka Trencka. Kromě bránění však panduři také loupili drancovali a vraždili nevinné občany. Marie Terezie byla nucena vydat příkaz k polapení barona a k předvedení jej do Vídně. Baron spolu se svými třemi důstojníky prchl a skrýval se neznámo kde. V té době jeden bylinkář z Drahonína chodil pro vzácné léčivé rostliny do této rokle. Když sestoupil až na dno rokle uviděl ohniště a u něj čtyři ozbrojené muže. Bylinkář nestačil prchnout a byl obestoupen těmito lidmi. Baron se mu představil a dal muži nabídku. Pokud jim donese každé čtyři dny ovci dostane dvacet dukátů pokud je prozradí pak jej zabijí. Bylinkář ovce nosil slušně si vydělal jednoho dne ale baron zmizel neznámo kam. O něco později bylinkář pověděl svým známým o tom co se stalo od té doby nese rokle Trenckovo jméno.

Zpátky k tomu jak to vypadá na trase. Nacházíme se na místě kam se bezejmený potok vlévá do říčky Loučka. Je zde tábořiště a rozcestník ten nám ukazuje 5.5km do Skryjí našeho cíle. Šipka ukazuje kamsi nahoru do skal a tak je nám jasné že to až tak snadných 5.5km nebude. Ve skutečnosti podle různých zápisků cestovatelů to je celkem obtížná cesta i v létě. Teď v zímě s pokrývkou sněhu a místy i ledu je to bohužel o dost horší. První dva výšlapy nebyly nijak zrádné - jištění lany popřípadě jen výšlap vzhůru. Po necelém kilometru přišla obtížnější část trasy. Kluzká cestička sněhem zasypané příkré skály podlézání prolézání a nadlézání spadlých stromů ve srázu nad hučící mrazivou řekou Loučkou. Pro méně zdatné v zimě doporučuji upravit trasu a vrátit se jinou cestou například k Drahonínu. Cesta má podobný charakter střídavě po celou část cesty až do Skryjí. Fotit záludnosti trasy se mi nechtělo letní snímky najdete například na Aleniných toulkách - alena.ilcik.cz/04trenckovarokle.php nebo u zápisu Marka Topiče - hevlin.unas.cz/091.htm . Jakmile se ale dostaneme na normální cestu můžeme obdivovat krásné údolí skály a divokou řeku.

Trasa: Drahonín - Trenckova rokle - Trenckova rokle (rozc.) - Pod Špilberkem - Skryje
Délka: 8km

Více fotografií na mém webu turistaky.jaromirklein.net/trenckova-rokle.php

 
nejnovější komentáře k výletu
Vkládat komentáře mohou pouze registrovaní a přihlášení uživatelé! - Zaregistrovat
K tomuto zápisu zatím nebyl přidán žádný komentář!
 
autor: Pecho-it.cz & Foxlea Design & predevším Vy 2006.