Jelikož si letos zima dala načas rozhodl jsem se že sem umístím výlet absolvovaný minulého Silvestra kdy již sněhu bylo požehnaně a tak nic nebránilo vzít do ruky běžky a vyrazit do Krušných hor.

Motorákem jsme dojeli na Moldavu. Moldava je roztroušená krušnohorská obec a především středisko zimních sportů a turistiky. Železniční trať z Mostu zde má konečnou stanici před 2. světovou válkou tu prý byl železniční hraniční přechod dnes v době spojené Evropy tu koleje končí docela zvláštní :-( Navíc budoucnost této výjimečné železnice je nejistá a již několik let bojuje se střídavými úspěchy o přežití. Ale to sem asi nepatří.

Od nádraží jsme tedy vystoupali podél nesčetných obchůdků patřícím vietnamským trhovcům až k hraničnímu přechodu ukázali občanky prohodili Guten Tag a nasadili běžky hned za hraničním patníkem v německém Neurehefeldu. V těchto místech se nachází jedno z výchozích míst německých běžkařských tras. Bohužel turistickému značení našich německých sousedů jsem nikdy zcela neporozuměl a tak jsem při prvním absolvování tohoto výletu zabloudil. Tentokráte jsem tu byl již podruhé a vše proběhlo bez problémů. Vyrazili jsme tedy z kopečka dolů po červené – podél hraničního potoka takže jsme měli naši vlast po pravé ruce. Na začátku obce Rehefeld-Zaunhaus jsme u soutoku Divoké Bystřice s německým Grosser-Warmbach přejeli most a pokračovali vpravo mírným stoupáním vyjetou stopou do jehličnatého lesa. Stoupali jsme podél státní hranice stále dál až jsme se dostali na křižovatku turistických a běžkařských tras. Zde doporučuji dát se doprava jelikož to v těchto místech znám již z minula my jsme se dali doleva a dál stoupali směrem do německého vnitrozemí. V místech kde stoupání končí a začíná rovinka jsme uhnuli po neznačené cestičce doprava a po pár desítek metrech jsme se dostali ke spodní části biatlonového stadionu. Tady jsme se opět napojili na červenou a sjížděli z kopečka na křižovatku kam bychom se byli dostali kdybychom na předchozí křižovatce zabočili doprava – jak jsem doporučoval. Odtud jsme stoupali mírnou levotočivou zatáčkou směrem k vysílači v nedalekém Zinnwaldu. Vysílač po levé ruce jsme minuli a po několika minutách byli opět u hraničního přechodu zpět v ČR – tentokrát na Cínovci. Z Cínovce jsme se vraceli již po české straně zpět po krásné hřebenovce v letním období hojně využívané cyklisty až k chatě Mikuláška kde jsme vykonali několikagrogovou pauzu. Po občerstvení v Mikulášsce jsme minuli sousední chatu Vitiška (je to alternativa pokud je v Mikulášce narváno) zabočili doprava a sjížděli z mírného kopečka posléze rovince a v závěru mírným kopečkem do našeho cílového a zároveň výchozího bodu – nádraží na Moldavě. Výlet lze rovněž zakončit na vlakové zastávce Mikulov - Nové Město (to pokud se u chaty Vitiška nevydáte vpravo nýbrž pokračujete rovně.

Tato popsaná trasa je jen jednou z několika desítek možných kombinací které lze v okolí Moldavy na běžkách absolvovat. Všem milovníkům běžkového lyžování tuto lokalitu vřele doporučuji jelikož síť běžkařských stop je zde vskutku hustá a podle svých schopností a možností si jistě vybere jak úplný začátečník tak zkušený bruslař.